JAK NA
Spolupráci s rodiči
Spolupráce s rodiči je velmi důležitou součástí našeho života ve škole a bylo by skvělé, kdyby se vždy mohla nést v duchu partnerského přístupu a respektující nenásilné a transparentní komunikace. Jsem si moc dobře vědoma toho, že to není vždy tak úplně jednoduché, ale když se to povede, stojí to za to. A profitují z toho všichni - učitelé, rodiče, a hlavně děti.
Na tomto místě je důležité říci, že jako učitelé jsme to my, kdo mají být ve vztahu učitel - rodič těmi profesionály, kteří vědí, jak komunikovat s respektem. Znamená to přistupovat k druhým partnersky a učit se komunikovat způsobem, který je prostý autoritativních a mocenských vyjádření. Mezi tato nevhodná vyjádření patří například nadřazený oznamovací způsob ("Rodiče dohlédnou na to, aby...", "Rodiče podepíší...", "Děti přinesou..."), rozkazovací prosba ("Prosím o kontrolu!!!",) nebo čistý rozkazovací způsob, ať už s vykřičníky, či bez nich. Naopak, respektující nenásilný způsob komunikace obnáší zejména používání neutrálního popisného jazyka a zvládání vlastních emocí takovým způsobem, abychom se jimi nenechali strhnout k impulzivním reakcím. Do respektující komunikace samozřejmě také patří transparentní sdělování všech důležitých informací a zdvořilá žádost.
Jsem přesvědčená, že pokud učitelé respektují rodiče jako partnery ve vzdělávání dítěte a v souladu s tím s nimi komunikují, spolupráce mezi nimi vznikne celkem přirozeně. Spolupracující rodič pak rád s lecčím ve škole vypomůže, bude se podílet na mimoškolních akcích nebo pro něj nebude problémem školu finančně podpořit.
JAK KOMUNIKOVAT S RODIČI
Vysvětlujte změny srozumitelně a opakovaně
Ujistěte rodiče, že rozumí novým přístupům (např. hodnocení bez známek, konstruktivistická výuka), ukažte jim konkrétní příklady, pozvěte je do třídy a dejte prostor pro jejich otázky.-
Vyhýbejte se mocenskému tónu
Nepoužívejte výroky, které rodiče shazují nebo zlehčují jejich obavy. Dejte jim jasně najevo, že jejich názory mají váhu, i v případě, že jsou odlišné od těch vašich. -
Zaměřte se na proces učení, ne na rychlost či výkon
Místo konstatování "je pomalý" nabídněte popis toho, jak se dítě učí a jaký dělá pokrok. -
Neporovnávejte dítě s ostatními
Mluvte o dítěti v jeho individuálním vývoji, ne ve vztahu k celé třídě. Pomáhá to posilovat jeho vlastní motivaci. -
Nekritizujte dítě před rodiči
Místo negativních soudů sdílejte konkrétní pozorování, ukažte silné stránky a navrhněte způsoby podpory v oblastech, kde dítě potřebuje pomoc. -
Buďte konkrétní a jasní
Vyhněte se obecným formulacím ("měl by zabrat"). Nabídněte rodičům konkrétní tipy, jak mohou dítěti pomoci, pokud budou chtít. -
Nepřenášejte odpovědnost na rodiče
Rodiče jsou partneři, ne vyučující ani kontrolní orgán. Vyjádření typu "musíte doma víc procvičovat" nebo "je potřeba úkol zkontrolovat a podepsat" do komunikace s rodiči nepatří. -
Budujte partnerský vztah
Udržujte transparentní a respektující komunikaci a vytvářejte atmosféru důvěry a spolupráce.
