OMLUVENKY
Jak to tedy je?
ŠKOLSKÝ ZÁKON
§ 50
(1) Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád.
Školský zákon jasně uvádí dvě věci - povinnost doložit důvody nepřítomnosti žáka má pouze jeho zákonný zástupce, a lhůta pro doložení důvodů je do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka.
Slovo doložit je ovšem trochu problematické. Znamená to "přinést důkaz", nebo je dokladem už samotná omluvenka s uvedením důvodu, např. nevolnost, rodinné důvody nebo návštěva lékaře? My se domníváme, že omluvenka s uvedením důvodu je již dostatečným doložením nepřítomnosti. Ne každý si to však myslí stejně, a vzhledem k absenci legislativně jasně vymezených důvodů tak vzniká prostor pro právní vakuum.
OMLUVENKY OD LÉKAŘE
Omluvenky od lékaře jsou velké téma. Ze školského zákona jasně vyplývá, že nepřítomnost žáka ve škole "omlouvá" (dokládá důvody nepřítomnosti) jeho zákonný zástupce. Už samotnou formulku "doložit důvody nepřítomnosti" si ale vykládá každý trochu jinak - někdo si myslí, že to znamená doložit důkaz o tom důvodu (například donést potvrzení od lékaře v případě nemoci), někdo se ale domnívá, že stačí jen uvést ten důvod samotný (tedy "nemoc").
Veřejnou diskuzi o dokládání nepřítomnosti žáka potvrzením od lékaře rozproudilo Metodické doporučení MŠMT k prevenci a postihu záškoláctví a omlouvání žáků z vyučování z 5. února 2024. Podnikli jsme proto takovou malinkou investigativu a snažili se zmapovat, jak to tedy s omluvenkami od lékaře je. Dali jsme dohromady důležité dokumenty vztahující se k tématu a oslovili některé instituce s žádostí o jejich stanovisko.
METODIKA MŠMT
Ve zmíněném metodickém doporučení MŠMT jsou body, které jsou v logickém rozporu se stanovisky, která máme k dispozici. Na úvod je dobré podotknout, že metodika MŠMT není právně závazná ani pro školy, natož tedy pro poskytovatele zdravotních služeb.
Hned tato část metodiky je v logickém rozporu s vyjádřením České lékařské komory, které máme k dispozici: "Vnitřní řád školy nemůže jednostranně uložit povinnost třetím subjektům, například lékaři, v podobě součinnosti při omlouvání absence. Vnitřním řádem není lékař, při poskytování zdravotních služeb, nijak vázán a záleží výhradně na jeho rozhodnutí, zda žádosti zákonného zástupce vyhoví či nikoliv." Ukotvení omluvenek od lékaře ve školním řádu tedy není vůbec směrodatné a lékaře nijak nezavazuje.
Tato argumentace MŠMT je pro změnu v rozporu s vyjádřením Všeobecné zdravotní pojišťovny, jehož součástí je mimo jiné toto: "Potvrzení do omluvenky, například ve formě razítka či samostatného vyjádření lékaře, není výkonem hrazeným z veřejného zdravotního pojištění." Ke tvrzení VZP se přidává i Svaz zdravotních pojišťoven ČR a Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna a Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.
Tuto část metodiky je zajímavé porovnat s vyjádřením ombudsmanky Fakultní nemocnice v Motole, která uvádí: "Ne vždy však informace musí být [zákonným zástupcem] poskytnuta. V některých případech i tento požadavek může korespondovat s legální neochotou konkrétní informaci sdělit (zejména např. v případě návštěvy psychiatrických zařízení atp.). V tomto případě je odmítnutí sdělení konkrétní informace ze strany zákonného zástupce možné." Je naprosto zřejmé, že v určitých případech zákonný zástupce jednoduše nechce sdělit konkrétní lékařské pracoviště, které dítě navštívilo. Je to zcela pochopitelné, mohou to být totiž důvody delikátní, citlivé a intimní. A protože jsme každý jiný, tak někdo může mít legální neochotu informovat školu o návštěvě dorostového psychiatra, někdo zase o návštěvě specialisty v oblasti kožního lékařství nebo gynekologie.
V čem se ombudsmanka FN v Motole a metodika MŠMT shodují je, že požadavek na lékařskou zprávu či kopii zdravotní dokumentace je ze strany školy naprosto neakceptovatelný: "Zákonný zástupce nezletilého pacienta má právo na kopii zdravotnické dokumentace svého dítěte. Z tohoto dokumentu lze vyčíst i důvod vyšetření, ošetření, hospitalizace. Takto širokou informaci však ZZ nemá povinnost dále sdělovat, sdělení diagnozy je samozřejmě čistě na jeho úvaze."
Další důležitou informaci jsme získali z odboru zdravotnictví Krajského úřadu Moravskoslezského kraje: "Lékař nemůže informace o zdravotním stavu žáka poskytnout s ohledem na zachování mlčenlivosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb dle ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) ve znění pozdějších předpisů. Povinná mlčenlivost je zde koncipována velice široce, kdy nelze sdělit ani skutečnost, zda žák je či není pacientem příslušného lékaře, resp. poskytovatele zdravotních služeb, nebo zda byl či nebyl v daný čas ošetřen. Prolomení povinné mlčenlivosti je možné jen se souhlasem pacienta/zákonného zástupce nebo se souhlasem soudu, případně v zákonem taxativně uvedených případech, pod které však podávání informace školskému zařízení ve vazbě na nepřítomnosti žáka nepatří.". I "pouhá" informace od lékaře o tom, zda k němu žák dochází a zda tam v daný den a čas byl, tedy podléhá povinné mlčenlivosti.
Vypadá to tedy, že metodický pokyn MŠMT je v logickém rozporu se stanovisky hned několika institucí. Také nerozumíme tomu, jak je možné, že ministerstvo školství argumentuje zákonem o veřejném zdravotním pojištění, když nám Všeobecná zdravotní pojišťovna potvrdila, že vystavení omluvenky ani potvrzení k omluvence není výkonem hrazeným z veřejného zdravotního pojištění. Jsme rádi, že jasná je alespoň skutečnost, že lékař bez předchozího souhlasu zákonných zástupců nebo soudu nemůže poskytovat informace podléhající povinné mlčenlivosti (nejen zdravotní stav, ale i skutečnost, že žák lékaře navštívil nebo je u něj registrován) cizím osobám, tedy např. i učiteli či řediteli školy.
VYJÁDŘENÍ DŮLEŽITÝCH INSTITUCÍ
Oslovili jsme několik institucí s prosbou o vyjádření k problematice lékařského potvrzení "omluvenky", abychom mohli poskytnout ucelený přehled. Podotýkáme, že všechna vyjádření níže nám byla zaslána po 5. 2. 2024, tedy po vydání nového metodického pokynu MŠMT. Za důležité považujeme zejména následující (citujeme z vyjádření, jejichž celé znění je k dispozici níže ke stažení):
- Česká lékařská komora (ČLK): "Vnitřní řád školy nemůže jednostranně uložit povinnost třetím subjektům, například lékaři, v podobě součinnosti při omlouvání absence. Vnitřním řádem není lékař, při poskytování zdravotních služeb, nijak vázán a záleží výhradně na jeho rozhodnutí, zda žádosti zákonného zástupce vyhoví či nikoliv."
- Ombudsman Fakultní nemocnice Ostrava (FNO): "Předpokládáme, že se ve Vašem dotazu jedná o nezletilé osoby, a proto jakoukoliv omluvenku za krátkodobou neúčast ve školní výuce musí vystavit odpovědný zástupce žáka – zpravidla rodiče."
- Ombudsmanka Fakultní nemocnice v Motole (FN Motol): "Ne vždy však informce musí být poskytnuta. V některých případech i tento požadavek může korespondovat s legální neochotou konkrétně informaci sdělit (zejména např. v případě návštěvy psychiatrických zařízení atp.). V tomto případě je odmítnutí sdělení konkrétní informace ze strany zákonného zástupce možné." ... dále ... "Zákonný zástupce nezletilého pacienta má právo na kopii zdravotnické dokumentace svého dítěte. Z tohoto dokumentu lze vyčíst i důvod vyšetření, ošetření, hospitalizace. Takto širokou informaci však ZZ nemá povinnost dále sdělovat, sdělení diagnozy je samozřejmě čistě na jeho úvaze."
- Svaz zdravotních pojišťoven ČR (Svaz ZP): "Žádný právní předpis neukládá lékaři potvrzení či omluvenku vystavit, ale žádný právní předpis mu to ani nezakazuje." ... "Potvrzení lékaře či vystavení omluvenky není výkonem hrazeným z veřejného zdravotního pojištění."
- Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP): "Potvrzení do omluvenky, například ve formě razítka či samostatného vyjádření lékaře, není výkonem hrazeným z veřejného zdravotního pojištění."
- Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (RBP): "Vystavení omluvenky je jednoznačně výkon na vyžádání pacientem, nelze jej tedy účtovat a hradit z veřejného zdravotního pojištění."
- Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP): "Administrativní úkony nejsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Výši administrativního úkonu si určujete ordinace dle platného ceníku, který by měla mít vyvěšen v čekárně či ordinaci. Maximální výše není Vyhláškou stanovena."
- Odbor sociální péče Magistrátu města Brna (OSPOD Brno): "V případě záškoláctví nelze vyloučit, že jako opatření může být nastavena součinnost s rodiči ve formě dokládání absence současně s lékařským potvrzením, ale jednalo by se o záležitost individuální a primárně by sloužila pro potřeby OSPOD, nikoliv pro potřebu školy prostřednictvím OSPOD."
- Odbor zdravotnictví Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (Zdravotní odbor, MS kraj): "Lékař nemůže informace o zdravotním stavu žáka poskytnout s ohledem na zachování mlčenlivosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb dle ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) ve znění pozdějších předpisů. Povinná mlčenlivost je zde koncipována velice široce, kdy nelze sdělit ani skutečnost, zda žák je či není pacientem příslušného lékaře, resp. poskytovatele zdravotních služeb, nebo zda byl či nebyl v daný čas ošetřen. Prolomení povinné mlčenlivosti je možné jen se souhlasem pacienta/zákonného zástupce nebo se souhlasem soudu, případně v zákonem taxativně uvedených případech, pod které však podávání informace školskému zařízení ve vazbě na nepřítomnosti žáka nepatří."
Ostatní vyjádření
METODIKY A DOPORUČENÍ
Kromě MŠMT, které metodický pokyn k prevenci záškoláctví již několikrát aktualizovalo, se k problematice prostřednictvím metodik a doporučení vyjádřila i další ministerstva. Zde přinášíme přehled důležitých dokumentů. Za důležité považujeme zejména (citujeme z dokumentů jejichž celé znění je k dispozici níže ke stažení):
- Stanovisko Ministerstva zdravotnictví k omlouvání absence žáků ošetřujícím lékařem (MZČR 2014): "To, že školské zařízení dá do svého školního řádu, že např. "absenci dítěte delší jak jeden den je možné omluvit pouze lékařem" není pro registrujícího poskytovatele dítěte, tedy praktického lékaře pro děti a dorost, nikterak závazné. V praxi ale často dochází k situacím, kdy škola vyžaduje právě potvrzení vystavené lékařem, přičemž však žádný právní předpis z oblasti zdravotnictví nestanoví povinnost lékaře takové potvrzení vydat. Je třeba si uvědomit, že školní řád nemůže ukládat žádné povinnost třetím osobám – tedy ani lékařům."
- Informace k postupu orgánů sociálně-právní ochrany dětí v případech záškoláctví (MPSV 2014): "Pro kvalitní spolupráci škol a orgánů sociálně-právní ochrany dětí je nutno, aby si školy uvědomily a respektovaly skutečnost, že sociálně-právní ochrana dětí neslouží k vymáhání povinností uložených školským zákonem či školním řádem."
ZAJÍMAVÉ PŘÍPADY
Problematiku omluvenek doposud neřešil žádný soud ani k ní neexistuje oficiální výklad. Ale existují např. zdokumentované případy řešené Českou školní inspekcí.
Stěžovatelka se obrátila na ČŠI a jedním z bodů stížnosti bylo, že nesouhlasí s dokládáním důvodů nepřítomnosti prostřednictvím lékařského potvrzení. Olomoucký inspektorát ČŠI došel k závěru, který může sloužit jako precedent:
- "Metodický pokyn MŠMT však nemá normativní právní sílu, ostatně ani formulace podmínek omlouvání nepřítomnosti žáků ve vyučování nemůže zavázat samotného ošetřujícího lékaře k tomu, aby požadované potvrzení žákovi vydal. Lékař není v žádném právním vztahu ke škole, a ta tedy může školním řádem ukládat povinnosti jen svým žákům a jejich zákonným zástupcům (§ 22 a § 30 školského zákona)."
ZÁVĚREM
Vzniklé právní vakuum má na svědomí nejasný výklad slůvka doložit v § 50 školského zákona. Metodický pokyn MŠMT a opatrná stanoviska některých institucí k jeho vyjasnění příliš nepomáhají.