OMLUVENKY
Jak to tedy je?
Nepřítomnost nezletilého žáka ve škole omlouvá jeho zákonný zástupce, nikdo jiný.
§ 50
(1) Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád.
Školský zákon v tom já jasno - povinnost doložit důvody nepřítomnosti žáka má pouze jeho zákonný zástupce, a lhůta pro doložení důvodů je do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka.
Slovo doložit je ovšem trochu problematické. Znamená to "přinést důkaz", nebo je dokladem už samotná omluvenka s uvedením důvodu, např. nevolnost, rodinné důvody nebo návštěva lékaře? My se domníváme, že omluvenka s uvedením důvodu je již dostatečným doložením nepřítomnosti. Ne každý si to však myslí stejně, a vzhledem k absenci legislativně jasně vymezených důvodů tak vzniká prostor pro právní vakuum.
OMLUVENKY OD LÉKAŘE
Chce po vás škola potvrzení omluvenky od lékaře? Máte povinnost vyrazit s každou rýmou k lékaři, aby vám dal štempl pro školu? Podíváme se na to.
Ze školského zákona jasně vyplývá, že absenci nezletilého žáka ve škole "omlouvá", tedy dokládá důvody nepřítomnosti, jeho zákonný zástupce. Už samotnou formulku "doložit důvody nepřítomnosti" si ale vykládá každý trochu jinak - někdo si myslí, že to znamená doložit důkaz o tom důvodu (například donést potvrzení od lékaře v případě nemoci), někdo se ale domnívá, že stačí jen uvést ten důvod samotný (tedy "nemoc").
Možná proto vydalo 5. února 2024 MŠMT Metodické doporučení MŠMT k prevenci a postihu záškoláctví a omlouvání žáků z vyučování. Podnikli jsme proto takovou malinkou investigativu a snažili se zmapovat, jak to tedy s omluvenkami od lékaře je. Dali jsme dohromady důležité dokumenty vztahující se k tématu a oslovili některé instituce s žádostí o jejich stanovisko.
METODIKA MŠMT
Na úvod je dobré podotknout, že metodika MŠMT není právně závazná ani pro školy, natož tedy pro poskytovatele zdravotních služeb. Navíc jsme zjistili, že v metodickém doporučení MŠMT jsou body, které jsou v logickém rozporu se stanovisky institucí, které máme k dispozici.
Hned tato část metodiky je v rozporu s vyjádřením České lékařské komory: "Vnitřní řád školy nemůže jednostranně uložit povinnost třetím subjektům, například lékaři, v podobě součinnosti při omlouvání absence. Vnitřním řádem není lékař při poskytování zdravotních služeb nijak vázán a záleží výhradně na jeho rozhodnutí, zda žádosti zákonného zástupce vyhoví či nikoliv."
Ukotvení omluvenek od lékaře ve školním řádu tedy není vůbec směrodatné a lékaře nijak nezavazuje.
Tato argumentace MŠMT je pro změnu v rozporu s vyjádřením Všeobecné zdravotní pojišťovny: "Potvrzení do omluvenky, například ve formě razítka či samostatného vyjádření lékaře, není výkonem hrazeným z veřejného zdravotního pojištění." K tomuto tvrzení VZP se přidává i Svaz zdravotních pojišťoven ČR a Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna a Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. Některých institucí (Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna, Všeobecná zdravotní pojišťovna, Ministerstvo zdravotnictví České republiky a ombudsman Fakultní nemocnice Ostrava) jsme se zeptali na konkrétní výklad § 38 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ombudsman Fakultní nemocnice Ostrava uvedl: "Nutno rozlišit situaci, kdy je pro studium nezbytný požadovaný zdravotní stav – kdy jsou přesně stanoveny zdravotní podmínky (letectví, vojsko, kosmonautika…) nebo kdy se jedná o krátkodobé zdravotní indispozice. Důvody, kdy zpravidla ošetřující lékař posoudí dočasnou neschopnost ke studiu (mimo Vámi zmíněny § 38) mají převážně doporučující charakter." a také, že posudek dle zmíněného § 38 "netýká se však běžného nachlazení, jehož řešení je ponecháno na rozhodnutí pacienta, zdali je schopen či není schopen". Ministerstvo zdravotnictví tento výklad potvrzuje konkrétními příklady aplikace § 38: "Jako příklad lze uvést vystavení potvrzení o posouzení zdravotní způsobilosti ke vzdělávání, které se vydává před podáním přihlášky do studia; v průběhu studia se zase vydává posudek při změně zdravotního stavu studenta či při prvním zařazení na praktické vyučování nebo praktickou přípravu." Všeobecná zdravotní pojišťovna nám dokonce mj. poskytla vzorový formulář, který pro tyto účely využívá (viz fotografie vpravo). Revírní bratrská pokladna nám odpověděla v podstatě totéž: "Toto potvrzení se běžně vydává u těžkých stavů nemocí, kdy student opravdu nemá jinou možnost než studium přerušit, případně u různých typů psychického onemocnění." Je tedy zjevné, že § 38 zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterým MŠMT argumentuje, se vůbec netýká omluvenek, ale způsobilosti ke studiu, přípravě na budoucí povolání. Doporučení lékaře v případě krátkodobé nemoci (nachlazení apod.) má mít dokonce doporučující charakter, není pro pacienta ani školu závazné.
Tuto část metodiky je zajímavé porovnat s vyjádřením ombudsmanky Fakultní nemocnice v Motole, která uvádí: "Ne vždy však informace musí být [zákonným zástupcem] poskytnuta. V některých případech i tento požadavek může korespondovat s legální neochotou konkrétní informaci sdělit (zejména např. v případě návštěvy psychiatrických zařízení atp.). V tomto případě je odmítnutí sdělení konkrétní informace ze strany zákonného zástupce možné." Je naprosto zřejmé, že v určitých případech zákonný zástupce jednoduše nechce sdělit konkrétní lékařské pracoviště, které dítě navštívilo. Je to zcela pochopitelné, mohou to být totiž důvody delikátní, citlivé a intimní. A protože jsme každý jiný, tak někdo může mít legální neochotu informovat školu o návštěvě dorostového psychiatra, někdo zase o návštěvě specialisty v oblasti kožního lékařství nebo gynekologie.
V čem se ombudsmanka FN v Motole a metodika MŠMT shodují je, že požadavek na lékařskou zprávu či kopii zdravotní dokumentace je ze strany školy naprosto neakceptovatelný: "Zákonný zástupce nezletilého pacienta má právo na kopii zdravotnické dokumentace svého dítěte. Z tohoto dokumentu lze vyčíst i důvod vyšetření, ošetření, hospitalizace. Takto širokou informaci však ZZ nemá povinnost dále sdělovat, sdělení diagnozy je samozřejmě čistě na jeho úvaze."
Další důležitou informaci jsme získali z odboru zdravotnictví Krajského úřadu Moravskoslezského kraje: "Lékař nemůže informace o zdravotním stavu žáka poskytnout s ohledem na zachování mlčenlivosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb dle ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) ve znění pozdějších předpisů. Povinná mlčenlivost je zde koncipována velice široce, kdy nelze sdělit ani skutečnost, zda žák je či není pacientem příslušného lékaře, resp. poskytovatele zdravotních služeb, nebo zda byl či nebyl v daný čas ošetřen. Prolomení povinné mlčenlivosti je možné jen se souhlasem pacienta/zákonného zástupce nebo se souhlasem soudu, případně v zákonem taxativně uvedených případech, pod které však podávání informace školskému zařízení ve vazbě na nepřítomnosti žáka nepatří.". I "pouhá" informace od lékaře o tom, zda k němu žák dochází a zda tam v daný den a čas byl, tedy podléhá povinné mlčenlivosti.
Vypadá to tedy, že metodický pokyn MŠMT je v logickém rozporu se stanovisky hned několika institucí. Také nerozumíme tomu, jak je možné, že ministerstvo školství argumentuje zákonem o veřejném zdravotním pojištění, když nám Všeobecná zdravotní pojišťovna potvrdila, že vystavení omluvenky ani potvrzení k omluvence není výkonem hrazeným z veřejného zdravotního pojištění. Pátrali jsme ovšem dál a ze stanovisek a odpovědí na dotazy zjistili, že § 38 zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterým MŠMT argumentuje, se omluvenek ani krátkodobých neschopností ke studiu vůbec netýká. Týká se totiž posuzování způsobilosti ke studiu, dlouhodobé přípravě na budoucí povolání. Jsme rádi, že jasná je alespoň skutečnost, že lékař bez předchozího souhlasu zákonných zástupců nebo soudu nemůže poskytovat informace podléhající povinné mlčenlivosti (nejen zdravotní stav, ale i skutečnost, že žák lékaře navštívil nebo je u něj registrován) cizím osobám, tedy např. i učiteli či řediteli školy.
VYJÁDŘENÍ DŮLEŽITÝCH INSTITUCÍ
Oslovili jsme několik institucí s prosbou o vyjádření k problematice lékařského potvrzení "omluvenky", abychom mohli poskytnout ucelený přehled. Podotýkáme, že všechna vyjádření níže nám byla zaslána po 5. 2. 2024, tedy po vydání nového metodického pokynu MŠMT. Za důležité považujeme zejména následující (citujeme z vyjádření, jejichž celé znění je k dispozici níže ke stažení):
- Česká lékařská komora (ČLK): "Vnitřní řád školy nemůže jednostranně uložit povinnost třetím subjektům, například lékaři, v podobě součinnosti při omlouvání absence. Vnitřním řádem není lékař, při poskytování zdravotních služeb, nijak vázán a záleží výhradně na jeho rozhodnutí, zda žádosti zákonného zástupce vyhoví či nikoliv."
- Ombudsman Fakultní nemocnice Ostrava (FNO): "Předpokládáme, že se ve Vašem dotazu jedná o nezletilé osoby, a proto jakoukoliv omluvenku za krátkodobou neúčast ve školní výuce musí vystavit odpovědný zástupce žáka – zpravidla rodiče."
- Ombudsmanka Fakultní nemocnice v Motole (FN Motol): "Ne vždy však informce musí být poskytnuta. V některých případech i tento požadavek může korespondovat s legální neochotou konkrétně informaci sdělit (zejména např. v případě návštěvy psychiatrických zařízení atp.). V tomto případě je odmítnutí sdělení konkrétní informace ze strany zákonného zástupce možné." ... dále ... "Zákonný zástupce nezletilého pacienta má právo na kopii zdravotnické dokumentace svého dítěte. Z tohoto dokumentu lze vyčíst i důvod vyšetření, ošetření, hospitalizace. Takto širokou informaci však ZZ nemá povinnost dále sdělovat, sdělení diagnozy je samozřejmě čistě na jeho úvaze."
- Svaz zdravotních pojišťoven ČR (Svaz ZP): "Žádný právní předpis neukládá lékaři potvrzení či omluvenku vystavit, ale žádný právní předpis mu to ani nezakazuje." ... "Potvrzení lékaře či vystavení omluvenky není výkonem hrazeným z veřejného zdravotního pojištění."
- Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP): "Potvrzení do omluvenky, například ve formě razítka či samostatného vyjádření lékaře, není výkonem hrazeným z veřejného zdravotního pojištění."
- Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (RBP): "Vystavení omluvenky je jednoznačně výkon na vyžádání pacientem, nelze jej tedy účtovat a hradit z veřejného zdravotního pojištění."
- Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP): "Administrativní úkony nejsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Výši administrativního úkonu si určujete ordinace dle platného ceníku, který by měla mít vyvěšen v čekárně či ordinaci. Maximální výše není Vyhláškou stanovena."
- Odbor sociální péče Magistrátu města Brna (OSPOD Brno): "V případě záškoláctví nelze vyloučit, že jako opatření může být nastavena součinnost s rodiči ve formě dokládání absence současně s lékařským potvrzením, ale jednalo by se o záležitost individuální a primárně by sloužila pro potřeby OSPOD, nikoliv pro potřebu školy prostřednictvím OSPOD."
- Odbor zdravotnictví Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (Zdravotní odbor, MS kraj): "Lékař nemůže informace o zdravotním stavu žáka poskytnout s ohledem na zachování mlčenlivosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb dle ustanovení § 51 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) ve znění pozdějších předpisů. Povinná mlčenlivost je zde koncipována velice široce, kdy nelze sdělit ani skutečnost, zda žák je či není pacientem příslušného lékaře, resp. poskytovatele zdravotních služeb, nebo zda byl či nebyl v daný čas ošetřen. Prolomení povinné mlčenlivosti je možné jen se souhlasem pacienta/zákonného zástupce nebo se souhlasem soudu, případně v zákonem taxativně uvedených případech, pod které však podávání informace školskému zařízení ve vazbě na nepřítomnosti žáka nepatří."
Ostatní vyjádření
Položili jsme i zcela konkrétní dotazy týkající se uplatňování zákona o veřejném zdravotním pojištění. Odpovědi jsou zde a potvrzují naši argumentaci:
- Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (RBP): "V rámci zdravotního pojištění a možné uznání pokračujícího statusu studenta s přerušeným studiem na vysoké/střední škole, je nutno dodržet, že student nesmí být zapsán na úřad práce po přerušení studia, ale musí mít studium přerušeno ze zdravotních důvodů. Toto se vždy dokládá potvrzením od ošetřujícího lékaře, kde je nutno, aby potvrdil, že pacient není schopen nadále se připravovat na budoucí povolání ze zdravotních důvodů. Není tedy potřeba zdravotní pojišťovně nikterak dokládat zdravotní stav či výpis zdravotní dokumentace, stačí pouze potvrzení od ošetřujícího lékaře. Toto potvrzení se běžně vydává u těžkých stavů nemocí, kdy student opravdu nemá jinou možnost než studium přerušit, případně u různých typů psychického onemocnění. Toto je možné tedy pouze v případě přerušení studia, bez jiné možné evidence (zaměstnání, ucházení se o zaměstnání, podnikání..)."
- Ombudsman Fakultní nemocnice Ostrava (FNO): "Zákon č. 48/1997 Sb. v platném znění neřeší – neposuzuje dočasnou neschopnost ke studiu, ale analogicky lze dovodit, že v případě např. neurologického, psychiatrického problému, který je přechodného charakteru, a je-li podmínkou ke studiu požadovaná komplexní zdravotní způsobilost, lze v rámci příslušné diagnózy a související léčby doporučit dočasnou, popř. neschopnost k určitému druhu studia. Nutno rozlišit situaci, kdy je pro studium nezbytný požadovaný zdravotní stav – kdy jsou přesně stanoveny zdravotní podmínky (letectví, vojsko, kosmonautika…) nebo kdy se jedná o krátkodobé zdravotní indispozice. Důvody, kdy zpravidla ošetřující lékař posoudí dočasnou neschopnost ke studiu (mimo Vámi zmíněny § 38) mají převážně doporučující charakter. Pouze u neurologických a psychiatrických onemocnění by tyto zdravotní důvody mohly být s ohledem na obavu o zhoršení zdravotního stavu pacienta až zakazující zdravotní důvody (které jsou však zpravidla řešeny formou hospitalizace). Tato stanoviska musí být stanovena uvedenými specialisty. Výjimky mohou nastat u infekčních, virových a jiných závažných přechodných onemocnění, které jsou však zpravidla řešeny karanténními formami." ... "netýká se však běžného nachlazení, jehož řešení je ponecháno na rozhodnutí pacienta, zdali je schopen či není schopen" ... "Nutno rozlišit o primární stanovisko lékaře - k přihlášce o studiu speciálního studijního programu ( letectví, kosmonautika, vojenská akademie, atd.) - a nebo jen o neschopnost navštěvovat určitou dobu výuku, přednášky, praxe, což s ohledem na zdravotní stav pacienta (mimo výše uvedené případy) má vesměs doporučující charakter."
- Ministerstvo zdravotnictví (MZČR): "Účelem posudkové péče je zjištění, zda nebude stabilizovaný zdravotní stav pacienta negativně ovlivněn nároky, které na něho klade výkon práce, služby, povolání nebo jiných činností v konkrétních podmínkách, nebo zda zdravotní stav pacienta je v souladu s předpoklady nebo požadavky stanovenými pro výkon práce, služby, povolání, jiných činností nebo pro jiné účely." ... "Jako příklad lze uvést vystavení potvrzení o posouzení zdravotní způsobilosti ke vzdělávání, které se vydává před podáním přihlášky do studia; v průběhu studia se zase vydává posudek při změně zdravotního stavu studenta či při prvním zařazení na praktické vyučování nebo praktickou přípravu."
- Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP): "V tomto případě je potřeba doložit Potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz od ošetřujícího lékaře (viz příloha). Na tomto potvrzení není uvedena diagnóza. Lékař tuto skutečnost posuzuje v případě, že se uvedená osoba nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání, nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz."
METODIKY A DOPORUČENÍ
Kromě MŠMT, které metodický pokyn k prevenci záškoláctví již několikrát aktualizovalo, se k problematice prostřednictvím metodik a doporučení vyjádřila i další ministerstva. Zde přinášíme přehled důležitých dokumentů. Za důležité považujeme zejména (citujeme z dokumentů jejichž celé znění je k dispozici níže ke stažení):
- Stanovisko Ministerstva zdravotnictví k omlouvání absence žáků ošetřujícím lékařem (MZČR 2014): "To, že školské zařízení dá do svého školního řádu, že např. "absenci dítěte delší jak jeden den je možné omluvit pouze lékařem" není pro registrujícího poskytovatele dítěte, tedy praktického lékaře pro děti a dorost, nikterak závazné. V praxi ale často dochází k situacím, kdy škola vyžaduje právě potvrzení vystavené lékařem, přičemž však žádný právní předpis z oblasti zdravotnictví nestanoví povinnost lékaře takové potvrzení vydat. Je třeba si uvědomit, že školní řád nemůže ukládat žádné povinnost třetím osobám – tedy ani lékařům."
- Informace k postupu orgánů sociálně-právní ochrany dětí v případech záškoláctví (MPSV 2014): "Pro kvalitní spolupráci škol a orgánů sociálně-právní ochrany dětí je nutno, aby si školy uvědomily a respektovaly skutečnost, že sociálně-právní ochrana dětí neslouží k vymáhání povinností uložených školským zákonem či školním řádem."
ZAJÍMAVÉ PŘÍPADY
Problematiku omluvenek doposud neřešil žádný soud ani k ní neexistuje oficiální výklad. Ale existují např. zdokumentované případy řešené Českou školní inspekcí.
Stěžovatelka se obrátila na ČŠI a jedním z bodů stížnosti bylo, že nesouhlasí s dokládáním důvodů nepřítomnosti prostřednictvím lékařského potvrzení. Olomoucký inspektorát ČŠI došel k závěru, který může sloužit jako precedent:
- "Metodický pokyn MŠMT však nemá normativní právní sílu, ostatně ani formulace podmínek omlouvání nepřítomnosti žáků ve vyučování nemůže zavázat samotného ošetřujícího lékaře k tomu, aby požadované potvrzení žákovi vydal. Lékař není v žádném právním vztahu ke škole, a ta tedy může školním řádem ukládat povinnosti jen svým žákům a jejich zákonným zástupcům (§ 22 a § 30 školského zákona)."
ZÁVĚREM
Vzniklé právní vakuum má na svědomí nejasný výklad slůvka doložit v § 50 školského zákona. Metodický pokyn MŠMT a opatrná stanoviska některých institucí k jeho vyjasnění příliš nepomáhají.