DŮLEŽITÉ PARAGRAFY

Závazná legislativa

Škola může dělat jen to, co jí zákon povoluje.


Na tomto místě najdete přímé citace z platné legislativy, které vymezují práva a povinnosti školy, učitelů, dětí a jejich zákonných zástupců, a k nim také krátké vysvětlující komentáře.

ZÁKLADNÍ PRINCIP

Škola je veřejná instituce. Při své činnosti musí vycházet z toho, že může konat pouze na základě opory v zákoně. Nemůže ve své činnosti uplatňovat princip soukromého práva, který je obecně vyjádřen formulkou "co není zákonem zakázáno, je povoleno". Naopak, musí uplatňovat princip opačný, tedy: co není zákonem povoleno, nemůže škola dělat

Zdroj: Valenta, Jiří. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem. Anag, 2015.


Co škola obecně může a nemůže?

Ústava a Listina základních práv a svobod

Článek 2:
Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.
Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Komentář:

Vzdělávání ve školách je ze zákona veřejnou službou. Znamená to, že škola jako veřejná instituce nemůže při své činnosti uplatňovat princip soukromého práva obecně vyjádřeného formulkou "co není zákonem zakázáno, je dovoleno". Naopak, ve svém působení musí vycházet z toho, že může povinnosti ukládat pouze na základě opory v zákoně (více např. Valenta, J. 2015. Školské zákony a prováděcí předpisy s komentářem. Anag.). Tedy: Co není přímo uvedeno v zákoně, nemůže škola vyžadovat jako povinnost.

Kde platí školský zákon (a školní řád)?

¨§ 1 školského zákona

§ 1 školského zákona: Tento zákon upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních

Komentář: Z tohoto ustanovení vyplývá, že činnost škol je jasně místně a časově vymezena pouze na vzdělávání ve školách a školských zařízeních. Škola může ukládat povinnosti vztahující se pouze na vzdělávací činnosti ve školním prostředí v průběhu vyučování, nikoliv na činnosti ve volném čase žáků v jejich domácím či jiném prostředí. Tedy: Škola může udávat povinnosti pouze během vyučování a v rámci školních akcí.

Jaké jsou zásady vzdělávání?

§ 2 školského zákona

 ¨§ 2 školského zákona: Vzdělávání je založeno na zásadách:

  • a) rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana,
  • b) zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce,
  • c) vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání,
  • d) bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí,
  • e) svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání,
  • f) zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod,
  • g) hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem a vzdělávacími programy,
  • h) možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí spoluodpovědnosti za své vzdělávání.

Obecnými cíli vzdělávání jsou zejména:

  • a) rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života,
  • b) získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání,
  • c) pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost,
  • d) pochopení a uplatňování principu rovnosti žen a mužů ve společnosti,
  • e) utváření vědomí národní a státní příslušnosti a respektu k etnické, národnostní, kulturní, jazykové a náboženské identitě každého,
  • f) poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku,
  • g) získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad trvale udržitelného rozvoje a o bezpečnosti a ochraně zdraví.

Vzdělávání poskytované podle tohoto zákona je veřejnou službou.

Komentář: Tyto zásady a cíle jsou základními stavebními kameny vzdělávání v českých školách a musí být tedy při výuce učiteli zohledňovány.

.

Jaké jsou povinnosti žáků a rodičů?

§ 22 školského zákona

§ 22 školského zákona: Žáci a studenti jsou povinni:

  • a) řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat,
  • b) dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
  • c) plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem.

Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni:

  • a) zajistit, aby dítě a žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení,
  • b) na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka,
  • c) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
  • d) dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
  • e) oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích.

Komentář: V tomto ustanovení jsou jednoznačně vymezeny povinnosti žáků i jejich zákonných zástupců, žádné jiné povinnosti jim škola udávat nemůže, i kdyby je měla nakrásně napsané ve svém školním řádě.

Jaké jsou povinnosti učitelů?

§ 22b školského zákona

§ 22b školského zákona: Pedagogický pracovník je povinen:

  • a) vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání,
  • b) chránit a respektovat práva dítěte, žáka nebo studenta,
  • c) chránit bezpečí a zdraví dítěte, žáka a studenta a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a školských zařízeních,
  • d) svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj,
  • e) zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím osobní údaje, informace o zdravotním stavu dětí, žáků a studentů a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení a školního poradenského pracoviště, s nimiž přišel do styku,
  • f) poskytovat dítěti, žáku, studentovi nebo zákonnému zástupci nezletilého dítěte nebo žáka informace spojené s výchovou a vzděláváním.

Komentář: V tomto ustanovení jsou jednoznačně vymezeny povinnosti pedagogických pracovníků. Je z nich zřejmé například to, že učitel má povinnost vytvářet pozitivní a bezpečné klima pro všechny žáky, ve své práci má postupovat v souladu s cíli a zásadami vzdělávání, které jsou definovány také přímo ve školském zákoně v § 2, a má povinnost zachovávat mlčenlivost a nesdělovat třetím osobám například informace o zdravotním stavu žáků.

Jak mají učitelé hodnotit?

§ 14 vyhlášky č. 48/2005 Sb.

§ 14 vyhlášky č. 48/2005 Sb.: (1) Hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení.

(2) Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu a obsahují zejména:

  • a) zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků, včetně získávání podkladů pro hodnocení,
  • b) kritéria pro hodnocení.

Komentář: Z těchto ustanovení jasně vyplývá, že učitelé mohou hodnotit pouze míru osvojení znalostí a dovedností, které jsou jasně definovány v očekávaných výstupech, a to dle kritérií obsažených ve školním řádu (v části známé jako klasifikační řád, často lze najít pod názvem Pravidla pro hodnocení žáků).

Lze propadnout z výchov?

§ 52 školského zákona

§ 52 školského zákona: Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

Komentář: Takže i v případě, že má žák pětku například z hudební nebo výtvarné výchovy, nemusí opakovat ročník.

.

Jaká jsou práva žáků a rodičů?

§ 21 školského zákona

§ 21 školského zákona: (1) Žáci a studenti mají právo:

  • a) na vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona,
  • b) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
  • c) volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí,
  • d) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy nebo školskou radu s tím, že ředitel školy nebo školská rada jsou povinni se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat a své stanovisko k nim odůvodnit,
  • e) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje,
  • f) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle tohoto zákona.

(2) Práva uvedená v odstavci 1 s výjimkou písmen a) a d) mají také zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků.

(3) Na informace podle odstavce 1 písm. b) mají v případě zletilých žáků a studentů právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost.

Komentář: Z těchto ustanovení například vyplývá, že jak žáci, tak zákonní zástupci mají právo dostávat informace o průběhu a výsledcích vzdělávání. Týká se to dokonce i zákonných zástupců již zletilých studentů, ačkoliv by si člověk mohl myslet, že dospělý student by mohl mít právo nechat si tyto informace jen pro sebe.

Jaká jsou práva učitelů?

§ 22a školského zákona

¨§ 22a školského zákona: Pedagogičtí pracovníci mají při výkonu své pedagogické činnosti právo:

  • a) na zajištění podmínek potřebných pro výkon jejich pedagogické činnosti, zejména na ochranu před fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem ze strany dětí, žáků, studentů nebo zákonných zástupců dětí a žáků a dalších osob, které jsou v přímém kontaktu s pedagogickým pracovníkem ve škole,
  • b) aby nebylo do jejich přímé pedagogické činnosti zasahováno v rozporu s právními předpisy,
  • c) volit a být voleni do školské rady,
  • d) na objektivní hodnocení své pedagogické činnosti.

Komentář: Od 1. 1. 2024 již není platné ustanovení o "metodické svobodě" učitele, tedy ředitel školy může nařídit učitelům, jaké metody a formy vyučování a hodnocení mají používat.

Jaké učebnice a pracovní sešity musí škola poskytnout bezplatně?

§ 27 školského zákona


§ 27 školského zákona: Učebnice, učební texty, školní potřeby

  • (1) Ministerstvo uděluje a odnímá učebnicím a učebním textům pro základní a střední vzdělávání schvalovací doložku na základě posouzení, zda jsou v souladu s cíli vzdělávání stanovenými tímto zákonem, rámcovými vzdělávacími programy a právními předpisy. Seznam učebnic a učebních textů, kterým byla udělena schvalovací doložka, zveřejňuje ministerstvo ve Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "VĚŠTNÍK") a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
  • (2) Školy mohou při výuce kromě učebnic a učebních textů uvedených v seznamu podle odstavce 1 používat i další učebnice a učební texty, pokud nejsou v rozporu s cíli vzdělávání stanovenými tímto zákonem, rámcovými vzdělávacími programy nebo právními předpisy a pokud svou strukturou a obsahem vyhovují pedagogickým a didaktickým zásadám vzdělávání. O použití učebnic a učebních textů podle věty první rozhoduje ředitel školy, který zodpovídá za splnění uvedených podmínek.
  • (3) Žákům základních škol a dětem zařazeným do přípravných tříd (§ 47) jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle odstavce 1. Žáci prvního ročníku základního vzdělávání a děti zařazené do přípravných tříd tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku.
  • (4) Žákům středních škol, kteří plní povinnou školní docházku, a žákům uvedeným v § 16 odst. 9 větě první, kteří se vzdělávají ve středních školách, jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle odstavce 1. Tyto učebnice a učební texty jsou žáci povinni vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku.

Komentář: Z odstavců 1 a 4 plyne, že ministerstvo školství vytváří seznamy učebnic a pracovních sešitů (s doložkou MŠMT), které musí být žákům plnícím povinnou školní docházku poskytovány zdarma. Je dobré si tyto SEZNAMY projít - třeba zjistíte, že v dobré víře platíte něco, co nemusíte.

Je možné ve škole nahrávat důkazy?

§ 88 občanského zákoníku

§ 88 občanského zákoníku: Svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob.

Komentář: Z tohoto ustanovení vyplývá, že je možné pořizovat zvukové i obrazové nahrávky, pokud jsou pořizovány za účelem získání důkazu o protiprávním jednání, tedy pro ochranu vlastních práv nebo práv ostatních, a to i bez souhlasu nahrávané osoby. Není ani nutné nahrávanou osobu na pořizování nahrávky upozorňovat. Nahrávku nebo její přepis je pak možné použít jako důkaz při podání stížnosti, není však možné její veřejné šíření.

.