Učitel španělštiny

Má zkušenosti je taková, že když se chovám k dětem mile, tak ony jsou na mne milé taky. V mých hodinách jim nic nehrozí. Nejsou z mé strany ohroženy testy, známkami, žádnými tresty, ani ničím jiným. Všichni ve třídě vědí, že testujeme, abychom zjistili, jak na to jsme. Děti si pak dávají samy známky z toho, co se jim povedlo, ne z toho, co se jim nepovedlo. Test si mohou napsat klidně několikrát.

K hodnocení používáme také portfolio, kde mají napsané své dlouhodobé cíle (na pololetí, školní rok a další) i krátkodobé cíle (týden - měsíc). Kdykoliv mají pocit, že se něco z toho naučily, tak si to odfajfkují. Mám pro ně k dispozici barevné papírové desky, ze kterých si buď vyberou, nebo si pořídí své vlastní. Portfolia zůstávají ve škole (aby se neztratily), ale kdyby si ho chtěl někdo vzít domů, tak samozřejmě může.

Máme jedno základní pravidlo: "Dodržuji školní řád a neruším sebe, ani ostatní." To je myslím jako základ dostačující. Děti se mohou volně pohybovat po třídě, jak potřebují. Nemusí být v lavici, jsou tam, kde jim to k jejich učení vyhovuje, třeba v rohu třídy. Sedět můžou také kdekoliv. Vlastně nemusí jen sedět, mohou klidně i stát, klečet, sedět ve dřepu, na podlaze, pokud to ke svému učení potřebují. Děti mohou při hodině normálně pít i jíst, když potřebují. Kdyby měly hlad, myslely by na to, kdy bude oběd nebo přestávka, a nemyslely by na učení. Tak je lepší, když si do něčeho kousnou při hodině a můžou se učit dál. To samé platí pro pití. Na záchod také můžou chodit kdykoliv a nemusí mi to hlásit, nebo se dovolovat. Tu a tam se někdo prostě zvedne, odejde na záchod a zase přijde. Děti jsou poučeny o bezpečnosti a já vím, že když se někdo zvedne a jde mimo třídu, tak jde prostě na záchod a zase se vrátí.