VÍTE, ŽE

Zvonění

"Hodinu končí učitel." Kolikrát jste tuto větu z úst učitele ve škole slyšeli vy? Já mnohokrát. A mnohdy ještě s dodatkem: "Zvoní pro mě, ne pro vás." O 30 let později…

 

Jen na vysvětlenou: I dnes jsou děti ve škole některými učiteli přesvědčovány, že výsadní právo na určování poměru mezi vyučovací hodinou a přestávkou má právě jen učitel. Jenže vyučovací hodina není z gumy, nelze ji tedy volně natahovat, jak se učiteli zlíbí.

Učitelé se musí řídit rozvrhem hodin, který je jasně daný ředitelem školy s přesnými časovými údaji. A ty musí být v souladu se zákonnými požadavky, které říkají, že každá hodina končí 45 minut poté, co začala, a poté musí následovat minimálně 10minutová přestávka. Zákon umožňuje výjimky, které však musí být zohledněny v rozvrhu a schvaluje je ředitel. Je také velmi pravděpodobné, že školní řád konkrétní školy bude pedagogům určovat povinnost dodržovat rozvrh hodin. Takže: hodina nekončí rozhodnutím učitele, ale uplynutím času, který je na ni vyměřený.

Za vůbec nejproblematičtější na tom celém je fakt, že ti učitelé, kteří sveřepě tvrdí, že hodinu končí oni, uvádějí (možná záměrně) děti v omyl a tímto svým přístupem dávají najevo, že oni pravidla dodržovat nemusí. 

Zákonná opora: § 26 školského zákona; § 1 Vyhlášky č. 48/2005.