VÍTE, ŽE
Zvonění
"Hodinu končí učitel." Kolikrát jste tuto větu z úst učitele ve škole slyšeli vy? Já mnohokrát. A mnohdy ještě s dodatkem: "Zvoní pro mě, ne pro vás." O 30 let později…
Jen na vysvětlenou: I dnes jsou děti ve škole některými učiteli přesvědčovány, že výsadní právo na určování poměru mezi vyučovací hodinou a přestávkou má právě jen učitel. Jenže vyučovací hodina není z gumy, nelze ji tedy volně natahovat, jak se učiteli zlíbí.
Učitelé se musí řídit rozvrhem hodin, který je jasně daný ředitelem školy s přesnými časovými údaji. A ty musí být v souladu se zákonnými požadavky, které říkají, že každá hodina končí 45 minut poté, co začala, a poté musí následovat minimálně 10minutová přestávka. Zákon umožňuje výjimky, které však musí být zohledněny v rozvrhu a schvaluje je ředitel. Je také velmi pravděpodobné, že školní řád konkrétní školy bude pedagogům určovat povinnost dodržovat rozvrh hodin. Takže: hodina nekončí rozhodnutím učitele, ale uplynutím času, který je na ni vyměřený. Takže žádné povinné dopisování testů, nedokončených cvičení nebo dokonce snad nedonesených domácích úkolů o přestávce. Každý žák má právo na přestávku.
Vůbec nejproblematičtější na tom celém je fakt, že ti učitelé, kteří sveřepě tvrdí, že hodinu končí oni, uvádějí (možná záměrně) děti v omyl a tímto svým přístupem dávají najevo, že oni tedy pravidla dodržovat nemusí.
Zákonná opora: § 26 školského zákona; § 1 Vyhlášky č. 48/2005
