VÍTE, ŽE

Dokážete si představit situaci, kdy nejste spokojeni s přístupem učitele k vašemu dítěti, a tak nakráčíte do jeho kabinetu, vezmete jeho učitelský zápisník nebo přípravy do hodin a roztrháte je? Připadá vám to absurdní? Opačná praxe přijde bohužel některým učitelům zcela v pořádku.

"Když ty si nevážíš mé práce, nevážím si ani já tvé!" - za doprovodu těchto slov vzala paní učitelka dítěti jeho sešit a roztrhala jej. Za sešit lze v tomto případě volně doplnit cokoliv, co dítě vytvořilo a na čem pracovalo, například výkres, pracovní list, domácí úkol a podobně. Dodatkem ještě bývá věta typu: "A doma to přepíšeš/předěláš."

Jen na vysvětlenou: Trhání "práce" žáka je dalším příkladem praktiky patřící do školského skanzenu. A to, že se to "vždycky dělalo", nebo že si někdo myslí, že si to snad dítě "zaslouží", na tom nic nemění. Toto jednání ztělesňuje velmi nevhodnou snahu učitele o ukázku moci nad dítětem a jeho rodiči, je zcela nepřijatelné a je potřeba se vůči němu vymezit, pokud se s ním vaše dítě setká. Vždyť sešit patří dítěti a je jeho majetkem, stejně jako třeba oblečení, batoh nebo mobilní telefon. Nechali byste si líbit, kdyby učitel, navíc záměrně, poškodil či zničil vašemu dítěti třeba kalkulačku či mikinu? Jistě, že ne. Jednalo by se o poškození věci a mohli byste žádat náhradu škody.

V souvislosti se sešity do školy je také vhodné říci, že dítě může mít jakýkoliv sešit na jakýkoliv předmět. Při jeho pořizování samozřejmě můžete vycházet z doporučení učitele, například na typ či velikost sešitu, ale když na to přijde, může mít vaše dítě klidně jen jeden sešit na všechny předměty dohromady. Anebo, pokud mu to vyhovuje, může mít jen volné papíry, které si zakládá (nebo taky nezakládá). Sešit je majetkem žáka a záleží jen na něm (či na jeho rodičích), jestli ho bude mít a co a jak si do něho bude psát.

Zákonná opora: § 2969 Občanského zákoníku.