JAK NA

Diferenciaci

DIFERENCIACE

Diferenciace je pro mne synonymem individuálního přístupu. Její hlavní podstatou je možnost volby. Ve chvíli, kdy děti dostanou při svém učení možnost zvolit si například čas, který úkolu věnují, délku textu, který budou číst, nebo množství příkladů, které vypočítají, dává jim to prostor pro jejich individuální rozvoj. Možností, jak a co při výuce diferencovat, je mnoho. Na této stránce se můžete inspirovat, jak přizpůsobovat výuku a podporovat každého jednotlivého žáka v jeho individuálním růstu i přesto, že je součástí velkého kolektivu třídy. K dispozici vám budou také diferencované materiály k inspiraci či využití přímo v hodinách.

KAŽDÝ JSME JINÝ

Zcela zásadním faktorem, který ovlivňuje výuku a učení ve škole je různorodost třídy. Děti v jedné třídě se mohou lišit v mnoha různých oblastech a předpokladech k učení. Každé má například různé schopnosti a různou míru znalostí a dovedností, jiné zájmy, talenty a nadání, nebo také jinou motivaci k učení. Někteří žáci mají navíc i speciální vzdělávací potřeby, které je nutné respektovat. Dává pak smysl, aby se žáci s různými vzdělávacími potřebami učili ve stejnou chvíli stejným způsobem stejné učivo? Odpověď je jasná – smysl to nedává! Každý jsme totiž jiný a každý potřebujeme ke svému učení něco trošku jiného.

BEZPEČÍ JE ZÁKLAD

Každopádně, abychom se vůbec mohli něco učit, všichni bez rozdílu nejprve potřebujeme bezpečné prostředí. Prostředí bez pocitu ohrožení výrazně napomáhá k naplňování vzdělávacích potřeb všech žáků, a je primárním úkolem učitele takové prostředí ve třídě zajistit. (Chcete vědět, jak to udělat? Přečtěte si článek o bezpečném prostředí.) Pak už se může učitel soustředit na vytváření podmínek a příležitostí k tomu, aby každý žák mohl pracovat způsobem odpovídajícím jeho potřebám, předpokladům, znalostem a dovednostem.

PŘIROZENÁ DIFERENCIACE

Některé aktivity umožní diferenciaci zcela spontánně a nevyžadují větší přípravu ze strany učitele. Jedná se například o aktivity, ve kterých si žáci mohou vybrat, zda budou pracovat individuálně nebo ve spolupráci s ostatními. Nebo jde o aktivity, ve kterých žáci mohou pracovat svým vlastním tempem a sami si zvolí množství učiva k procvičování, kdy cílem není, aby všichni ve třídě měli vyplněné celé cvičení nebo celou stránku v pracovním sešitě. Vhodné je také nechat na žácích podobu závěrečného výstupu, kterou může být podle preferencí žáků třeba myšlenková mapa, lapbook, poster, prezentace, článek nebo jen bodový souhrn zjištěných informací.

CÍLENÁ DIFERENCIACE

Jiné výukové aktivity již vyžadují cílenou přípravu diferencované hodiny a materiálů. Učitel může žákům poskytnout různě diferencované materiály, například studijní text o více obtížnostech nebo pracovní listy s méně a více komplexními úlohami. K dosahování vzdělávacích cílů lze také žákům nabídnout rozdílné typy aktivit. Pro některé žáky budou vhodné metody badatelského učení a kritického myšlení, jiným více prospěje didaktická hra nebo práce s dalšími materiálními didaktickými pomůckami.

ROLE UČITELE

Učitel v průběhu diferencované hodiny působí jako poradce či průvodce učebním procesem a podporuje žáky v jejich vědomých volbách. Dává prostor žákům, aby mohli sami zhodnotit své vlastní vzdělávací potřeby a na základě toho se mohli rozhodnout, jak a co se budou učit. Zásadní je, aby volba toho, do které aktivity se žák zapojí, nebo kterou úroveň materiálu bude pro své učení používat, byla opravdu na něm samotném.

DIFERENCOVANÉ TESTY

Stejně jako učební aktivity lze diferencovat i didaktické testy, které mohou mít několik úrovní. Jednodušší test by neměl obsahovat komplexní otázky a měl by se soustředit spíše na pochopení základních pojmů a souvislostí v rámci tématu. Se zvyšující se obtížnostní úrovní testu mohou přibývat souvislosti i s jinými tématy a více otevřené a komplexnější otázky a úkoly. Pokud má žák zájem, může si vyzkoušet i více úrovní diferencovaného testu, nebo jednodušší úroveň testu použít jako pomůcku k vypracování testu s vyšší úrovní

.